Na jednom rybářském blogu (nachytano.cz) píší a já jen říkám svatá pravda: 

Všichni k tomu máme sklony. Minuty, hodiny, dny týdny jsme bez záběru a vláčíme jen tak bez rozmyslu. Tupě hážeme nástrahu, nesledujeme vodu, chvílemi máme pocit, že jsme u vody za trest, měníme nástrahy už ani nevíme proč. Nad pařezovkou protáhneme nástrahu rychle a vysoko ve vodním sloupci, aby náhodou neuvázla. Nad rostlinami nástrahu prohodíme tam, kde je čisto, abychom nemuseli očišťovat trojháčky.

S takovým přístupem jděte raději na kapry.  Protože i u vláčení se musíte koncentrovat a přemýšlet. Musíte přijít na to, jak udělat něco jinak než ostatní a nebát se riskovat ztrátu několika nástrah. Ne nadarmo se při vláčení říká: nakrmit, platit daně, prostě trhat, trhat a trhat...zde platí přímá úměra, kdy čím více riskujete, tím více získáte.

je to jak v životě, ale to už jste jistojistě pochopili - takže pro krok 2 scrollněte dolů 😉